pereskia bleo
Pěstuje se jako další pereskie.Pěstování pereskií:Kaktusy rodu Pereskia se svým pěstováním více podobají pěstování tropických a subtropických dřevin, s tím že severní tropické druhy mají navíc rády ještě trochu teplejší prostředí. Druhy jižní (více sukulence) lze pěstovat podobně jak kaktusy /samozřejmě rostoucí ve stejné oblasti/, dokonce již existují i pokusy přivykání na chladné zimní chráněné klima mírnějších oblastí (významné to však není a jako všechny podobné listnaté sukulenty (třeba Pereskiopsis) schazují při těchto podmínkách listy).
To co jsem pozoroval zatím já při množení řízky je evidentní rozdíl mezi severními a jižními druhy z pohledu sukulence. Zatímco jižní druhy jsou mírně sukulentní, tzn. řízky po zasazení neprojevují úbytky, druhy severní nesukulentní (pozorováno na P.bleo) reagují pozvolným úbytkem chlorofylu, sesycháním apod. na listech. Je tedy zřejmé, že vegetativní rozmnožování řízky je snadnější u jižních Pereskií a severní Pereskie jsou náročnější a jejich rozmnožování je lépe načasovat na teplé období roku. Pokud jde o zakořeněné Pereskie tam problém není žádný, pokud jim zajistíme odpovídající teplotu. Zajímavé pozorování jsem měl u severní P.guamacho z Venezuely, která je nyní vystavena částečně i teplému suchému proudu vzduchu (od radiátoru - teplotu odhaduji až na +30 st.C), tento pro mnoho rostlin negativní vnější jev, tento druh snáší naprosto bez problémů. Celý kultivační postup (nebude složitý, hlavní problémy většinou opět spočívají se zvládnutím velikosti rostlin), ale zatím zpracován nemám, protože informací o pěstování těchto druhů je velmi málo.
Jižní Pereskie jsou odolné rostliny, které velmi snadno koření z řízků. Ideální substrát pro zakořenění je běžná směs složená z 50% zahradní půdy, 50% říčního písku. Pokud je tento substrát vlhký, vezmeme odřízlý řízek, namočíme konec do stimulátoru a zapíchneme do substrátu, ve velmi krátké době rostliny zakořeňují. Během tohoto procesu mohou schazovat některé listy.