Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na začátek si správně botanicky zařadíme kaktusy do systému:

  • Říše: rostliny (Plantae)
  • Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
  • Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
  • Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
  • Řád: kaktusotvaré (Cactales)
  • Čeleď: kaktusovité (Cactaceae)

Charakteristiky kaktusů

Protože se kaktusy vyskytují na všech kontinentech a ve všech podnebných pásech, prošly takovým vývojem, že není možné je nějak obecně charakterizovat. Pokusme se alespoň o nějakou zevrubnou charakteristiku většina druhů se dorůstá velikosti 8-15 cm. Avšak ty největší druhy až 15 m a ty nejmenší pouhých 5 mm.

Kaktusy se často vyskytují na velmi suchých místech, a proto mají schopnost velmi efektivně a hlavně rychle absobrovat kořeny vodu. Existují dva typy kořenů, které se odvíjí od prostředí, kde kaktusy rostou. Pokud kaktus využívá vodu z půdy, má hlubší kořeny, pokud využívá vodu především ze srážek, tak potom má kořeny mělčí. Kořeny kaktusů také zabraňují růstu ostatním rostlinám v bezprostřední blízkosti, aby mu neubíraly vodu.

S vodou souvisí i přeměna listů v trny. Listy u kaktusů téměř nenajdeme - až na pár druhů, ale u nich se vyskytují listy pouze na začátku vegetačního období. Trny u kaktusů slouží jednak k ochraně proti zvěři, ale také jako jakýsi miniaturní slunečník.

 

Aby kaktus neztratil draze vydobytou vodu, vyvinulo se u něj mnoho ochranných faktorů. Mezi ty nejdůležitejší patří silná pokožka a vosková kutikula a menší počet průduchů, kterými by mohla vycházet ven vodní pára. Stonek je navíc uzpůsobem tak, aby byl v co nejkratším čase schopen absorobvat vysoké množství vody - například za deště.

U kaktusů si můžeme všimnout tzv. areoly - jsou to zakrnělé větévky v nichž jsou cévy a meristémy. Z areol vyrůstají postraní stonky a mohou se v nich vyskytovat vata, plst nebo chlupy - podle toho se rozdělují na různé druhy

 

 

 

 

 

 

 

 

vhodné je hnojení kaktusů

 

 

Proč hnojit kaktusy?
    V přírodě mají kaktusy špatnou a nerovnoměrnou dostupnost živin a to vede k tomu, že rostliny na poušti sotva přežívají, ale při pěstování s pravidelným hnojením se nám kaktusy odmění lepším růstem, hezčími květy nebo novými přírůstky.



Kdy hnojit?
    Kaktusy vyžadují hnojení ve dvou fázích. Při výsadbě přimíchejte do substrátu základní hnojivo a přidávejte je také do pravidelné zálivky jednou za dva týdny v době aktivního růstu.

Čím hnojit?

    Je mnoho druhů hnojiv pro rostliny. Používejte spíše hnojiva s nižším obsahem dusíku a s vyšším obsahem draslíku a stopových prvků nebo si kupte speciální hnojiva na kaktusy.

 

Kaktusy - letní péče o kaktusy ve skleníku

 

Kaktusy

V horkých, slunných srpnových dnech se kaktusům dobře daří i ve skleníku. Přesto je prospěšné v noci skleník dobře větrat. kaktusy jsou totiž ze své pouštní domoviny zvyklé na velké kolísání teplot mezi dnem a nocí. Větrání také zabraňuje příliš vysoké vlhkosti vzduchu, kterou kaktusy nemají rády.

 


Přechod do vegetačního klidu, který u kaktusů nastává od konce srpna, vyžaduje při zalévání značnou dávku citu. Závlahové dávky pomalu snižujte. Od poloviny října až do jara většinu kaktusů nechte úplně bez závlahy. Přihnojování v polovině srpna ukončete, u menších exemplářů už začátkem srpna. Pro poslední přihnojení je vhodnější hnojivo s nepatrným obsahem dusíku a vyšším podílem draslíku a fosforu. V tomto období rostliny rozhodně nepřesazujte. I kdyby „trhaly květináč“ nebo nebyly dost stabilní, počkejte s tím až na příští jaro.

 

 

 

HOUBOVÉ, virovébakteriální infekce jsou pro laika obtížně identifikovatelné a těžko je bude odstraňovat. Napadené kaktusy vykazují shnilá, rozbředlá, houbovitá, měkká, někdy také sklovitá místa a jsou zahnědlé až tmavě hnědé. V případě nouze může pomoci záchranný řez; ve většině případů je ale poslední možností likvidace rostlin.

 

Známky špatných pěstebních podmínek

Nejen choroby, ale také špatné zacházení může kaktusy trvale poškodit. Proto je tak důležité, aby se rostlinám dostalo správné péče.

Řasy / mech
Rostliny jsou pěstovány v přílišném vlhku.
Pukání /praskání
Kaktus byl příliš často zavlažovaný. Zastavte zálivku a rány nenechte přijít do styku s vodou.
Chlorózou

(blednutím či žloutnutím stonků) trpí rostliny v důsledku nedostatku živin nebo nadbytku vápníku. Použitý substrát vykazuje pH nevhodné pro kaktus. Kaktus je třeba přihnojit speciálním hnojivem pro kaktusy(viz. víše), ještě lepší je okamžitě rostlinu přesadit do čerstvého substrátu.

Chřadnutí

(bujení, vytahování do výšky): Kaktus trpí nedostatkem světla a buď příliš vlhkým nebo příliš teplým prostředím.

Požkození chladem a mrazem

Mnohé kaktusy mění barvu a jsou jako ochablé při teplotách od 15 °C a nižších. Jestliže teploty poklesnou pod 0 °C, mají mnohé kaktusy sklon k praskání. Tekutina uložená v buňkách těla kaktusu zmrzne, roztáhne se a buňky roztrhne. Po rozmrznutí představují takto poškozené rostliny ideální místo pro napadení původci houbových chorob.

Zakrnění

Kaktus neroste. Příčinou může být: nedostatek světla, akumulace tepla, nevhodný substrát, škůdci, příliš málo vody. Rostlinu je třeba sledovat, popřípadě se musí přemístit nebo se musí změnit způsob pěstování (zálivka, přihnojování, substrát).

Opadávání poupat

Rostlina byla buď vystavena průvanu, čerstvě zakoupena, a tudíž vystavena radikální změně stanoviště (například ze skleníkového klimatu na okenní parapet v kuchyni), nebo trpí nedostatkem vody. Příčinou mohou být i živočišní škůdci.

Popálení

Kaktus má skvrny způsobené popálením, epidermis se případně trhá. Stává se často po zimním klidu, když rostliny vystavíme bez přípravy ostrému pozdně zimnímu či jarnímu slunci. Nutné je dočasné uložení do chladu (asi dva až tři týdny). Dále pěstovat se zastíněním novinami nebo hedvábným šátkem.

Korkovitost

Korkovitost mladších nebo mladých výhonků může mít různé příčiny: popálení, škůdci, vysoká vlhkost, nedostatek čerstvého vzduchu, nedostatek živin. Rostlinu nejlépe okamžitě přesaďte a nějakou dobu bedlivě sledujte.

Houby a viry na kaktusech

houby diplodia, fusarium, gleosporium, phytium, phytophora, rzi, padlí, plísně, sclerotium.
viry na kaktusech    Vedle několika dalších je pro kaktusy nejnebezpečnější takzvaný virus Cactus-x, jehož symptomy nelze rozeznat od poškození houbami.

 

"Kaktusy píchají, ale píchají s láskou" Kaktusy shop

Kaktusy jsou nádherné rostliny, které jsou obsety mnoha píchajícími trny. Kaktusy jsou poměrně nenáročné rostliny, která vyžadují občasnou zálivku a umístění na světlejším místě. Tím se nám kaktus a sukulent  odmění zdravím vzhledem, růstem a nádherným květenstvím. 

Kaktusy mají mnoho druhů, takže nehrozí, že by si zákazník nevybral ty, které lahodí jeho oku a vkusu. 

 kaktusyKaktusy jako dárek

Kaktusy a sukulenty jsou velmi vhodné k darování. Pokud víte, že obdarovaná není zrovna pečlivá v zalívání květiny, potom kaktusy jsou přesně to pravé, co je potřeba jí darovat. Pokud delší čas kaktus nezalije, tak se vůbec nic nestane, což by se o obyčejném kvítku nedalo říct.

Pokud si kaktusy umístí na noční stolek, tak je vždy při usínání uvidí a také si vzpomene na člověka, který jí je daroval, takže na Vás nikdy nezapomene.

kaktus

Kaktus jako ozdoba

Kaktusy můžete umístit kdekoliv Vás napadne. Záleží jen na Vašem vkusu, kam si myslíte, že se budou hodit.

Kaktus můžete umístit na parapet, noční stolek vedle postele, do rohu obyváku,  či Váš pracovní stůl v kanceláři, doma, nebo dílně. Barevnost květů je nezapomenutelná. Kaktus budete mít stále na očích a můžete se kochat jejich krásou, barevností a vzpomínat na člověka, který Vám kaktus daroval. Jedná se o překrásnou dekoraci.

 Doručeníkaktusy kaktusy

 

Mnoho lidí využívá kaktus ke zkrášlení domova. Jsou většinou kvetoucí, proto krásně obarví celý Váš domov. Kaktusy kvetou mnoha barvami, tudíž nikdy nevíte, které barva Vás překvapí, pokud jste je ještě neviděli kvést. Je to opravdu nádherné překvapení, kaktus se Vám jistě zalíbí a budete je opečovávat s láskou. Nemusíte se bát,  jsou nenáročné pro pěstování. Stejně se nemusíte bát, že byste je zapomněli zalít, ony něco vydrží, zahubit je chce již notnou dávku umění. Kaktusy a sukulenty jsou na mnoho let, proto může po Vás dědit Vaše další generace, která tu po vás zůstane a jistě bude stejně jako vy nadšena.

 

 

 

Domečky pro kaktusy


Každý pěstitel kaktusů své kytičky někde má. Někdo v pokoji, někdo na okně, jiný na stole na zahradě, další ve skleníku, každý prostě NĚKDE. Na všech místech také kaktusy NĚJAK rostou – třeba i chvíli v popelnici, ale my povětšinou chceme, aby rostly dobře – aby PROSPEROVALY. A prosperitu jim může zajistit jen VHODNÉ umístění během růstové sezóny. Pro každou rostlinu to její nejvhodnější místo samozřejmě nebudeme vytvářet, stačí když naprosté většině našich kytiček poskytneme co nejvíce ROZPTÝLENÉHO světla. Vždyť v přírodě také nerostou, když na ně praží slunce. Jsou rády za přežití.

Vycházejíc z tohoto základního předpokladu, uvádím dále ta vhodnější stanoviště pro kaktusy v našich podmínkách.

1. Vnější parapet okna obráceného k jihu – kultura pod přístřeškem z fólie, boční stěny chybí.
Výhodou je pomalý růst, krásné vytrnění rostlin, oslunění od 6.00 do 18.00 hodin, minimální náklady na zhotovení. Kaktusář má své kytičky stále na očích a často se jimi může těšit. Nevýhodné je to, že v takových podmínkách rostou jen některé kaktusy – třeba lobivie a některé echinocereusy, rostliny se čas od času připálí a nikdy se jich na parapet nevejde tolik, kolik by si majitel přál.

2. Předokenní skleníček.
Kromě značných výkyvů teplot zvláště v jarních měsících je nevýhodou téměř nemožná regulace teploty a větrání v závislosti na počasí. Výhody obdobné jako u parapetu.

3. Stůl v zahradě přikrytý průhlednou deskou.
Je kombinací obou předchozích, lze jej zvětšovat, ale bývá dál od pěstitele. Oproti následujícímu pařeništi má výhodu v tom, že tam nelezou slimáci, mravenci, myši a podobná nežádoucí havěť.

4. Pařeniště
Prý velmi dobré umístění, ale není příliš pohodlné, pro kaktusáře s těžkou hlavou dokonce nebezpečné a vyžaduje denní obsluhu. Tedy nic vhodného v dnešní době. Pokud nám nevýhody nevadí, pak nám kaktousky pěkně rostou, obzvlášť ty z Jižní Ameriky, mají rády více vlhkosti ve vzduchu.

5. Foliovník
Já jej považuji za velmi dobrý domeček pro kaktusy, mnohé tam rostou o poznání lépe, než ve skleníku. Ale ta práce s natahováním fólie! A s každoročním stěhováním rostlin! Ovšem při stěhování musíme každou rostlinu vzít do ruky nejméně 2x do roka, což má určité výhody. Problematické bývá větrání a ochrana při silném větru.

6. Skleník
Skleník byl a dosud je považován za místo, kde kaktusy rostou nejlépe. Má velký objem vzduchu, lze v něm regulovat klima. Pokud jej postavíte ve směru hřebene sever – jih, musíte na jaře (ale spíš celou sezónu) stínit z obou stran, pokud jej postavíte ve směru hřebene východ – západ, stačí zastínit jen jižní stranu. Ani hrbolaté sklo neuchrání kaktusy před spálením. Mně se velice osvědčilo použití kašírované folie připevněné zevnitř ke konstrukci magnety. Tato folie již dostatečně rozptyluje sluneční záření a kaktusy se za ní nepřipalují. Jestliže považujete zabílení vápnem za nejlepší stínění, pak natírejte sklo zevnitř – vydrží až do konce sezóny a suchým hadrem jej lze postupně stírat nebo vytvářet okýnka.

Na tomto místě si neodpustím vsuvku o tom, že každý(á) kaktusář(ka), pokud OPRAVDU chce, tak skleník již má, nebo do několika málo let mít bude. Předešlá věta neplatí jen pro nemohoucí invalidy a lidi, kteří již nechtějí žít. Truchlit nad nedostatkem peněz a času je jen výmluva toho, že NECHCI. Nechci kaktusům věnovat více svého času, protože …. sportuji, chodím na ryby, věnuji se rodině, milenkám (milencům), a podobně. Nechci si vydělat více peněz, protože… nehledám příležitosti, jsem již moc starý, příliš mladý… Nechci prodávat na výstavě kaktusů, protože… A vůbec… Kdo CHCE, ten si cestu časem určitě najde!!

Když jsem v roce 1990 stavěl skleník, velice nedostatkovým zbožím bylo válcované železo profilu „T”. Každý týden jsem se chodil do železářství ptát, jestli ho mají. Najednou ho dostali, bylo však 3x dražší, než v minulé dodávce. Na železo tehdy padly moje dvě celé výplaty, všechny kapsy a skrýše doma a skoro tři týdny o chlebu, vodě z vodovodu a zavařeninách ze sklepa. Velmi jsem si skleník přál, CHTĚL jsem ho, a nedostatek vydržel. Spolu se mnou i těhotná manželka.

7. Karboník?
Během několika posledních let i k nám pronikl nový materiál na zastřešení libovolně velkých ploch s velmi dobrou propustností světla – polykarbonát s podélnými dutinkami. Ve srovnání se sklem má tento materiál jen dvě nevýhody: omezenou trvanlivost (lze ji odhadnout na 20 – 40 let v závislosti na okolním prostředí, než se zaplní mikrotrhliny prachem a v důsledku toho se sníží propustnost světla) a teplotní roztažnost (a z ní vyplývající nemožnost upevnění polykarbonátových desek do rámů podobně jako sklo). Pokud dopředu víme, že polykarbonát nemůžeme omezovat v rámech (pro kutily – jde to, ale pak se nedivte!!) a myslíme na to již při navrhování konstrukce, z nevýhody se stane výhoda – ušetříme značné množství železa. Jestliže sečteme náklady na materiál skleníku s dvojitým zasklením a karboníku (nebo se vám víc líbí plasťák, žebrovník či dutinkáč?), vychází nám zcela srovnatelné v relaci od 700 Kč do 1 500 Kč za čtvereční metr kryté plochy v závislosti na velikosti stavby a na kvalitě použitých materiálů. Přičteme-li práci, pak karboník vychází již levněji. Je podstatně méně pracný a navíc ještě budeme šetřit náklady na vytápění.

Tu největší přednost karboníku si necháme na příště. Pro kaktusáře pěstujícího dosud své kytičky ve skleníku je přemístění do karboníku podobné jako pro řidiče přesednutí z třicetileté škodovky stovky do nové Octavie s nejsilnějším motorem.

Kdo to nevyzkoušel, neuvěří. Je to rozdíl! A JAKÝ!!!

Do příště si promyslete, kde nový domeček pro kaktousky postavíte.

  

 

Náhledy fotografií ze složky setiechinopsis mirabilis

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA